The sky is the limit 3.díl

6. srpna 2010 v 19:09 | Deniskka |  The sky is the limit
za týden

Jonasovi nás skutečně navštěvovali každý den. Kdykoliv měli volnou chvilku stavili se podívat na Nicka. A Nick velký si malého uplně oblíbil. Pořád byli spolu. Jenže se blížil datum svatby. A já pořád nevím, jestli tam mám jít. "Já vážně nevím" řeknu Denisse. "Ale notak pojď" přemlouvá mě. "Šaty už máš koupené, tak by je bylo škoda nevyužít." "já vím, ale co s Nickem?" "vezmeš ho s sebou, už jsem mu koupila krásný malý obleček. Ponese spolu s dcerou Danielliny kamarádky lístky růží." oznámila mi. "Co?"vykulím na ni oči. "No tak Mandy, přece se to musí jednou dozvědět" jako by mi četla myšlenky. Asi má pravdu, přece je to jeho syn. "Tak dobře, my pujdeme a můžu vzít mámu, jako chůvu pro Nicka?" "No že se ptáš už s ní počítáme" oznámí mi s úsměvem. "A pojď dám ti ty šaty pro Nicka" jdu s ní do auta. Jsou vážně nádherné. "Díky Denisse" obejmu ji. "Ale prosimtě, pořád mi neděkuj, vždyť jsme skoro rodina. Jo a abych nezapomnela tak v 7 se u tebe staví stylistka a učeše tě a nalíčí a v 9 pro vás přijede auto" páni jsou vážně úžasní. "Tak já už musím, dobře se na zítřek vyspi, myslím, že to bude těžký den pro nás všechny" zamává mi. "jj, tak ahoj" zajdu do domu. dám spát malého a přemýšlím co tomu bude asi říkat Joe až uvidí Nicka.

Den D, nebo-li svatba a chvíle pravdy

Tak a je to tady. vstanu už asi v 6. Nick ještě spokojeně pochrupuje. Osprchuju se, jdu posnídat a zachvilku už zvoní stylistka, aby nás učesala a namalovala. Mám světle růžové šaty bez ramínek, takže k tomu mi udělá líčení a vlasy jednoduše vyčeše. Myslím, že to vypadá skvěle. Máma mezitím oblékla Nicka. Vypadal sladce v tom obleku:) Pak jsem si šla obléct šaty a obout boty. Jak jsem scházela ze schodů mamce jenom spadla brada. "Páni zlato vypadáš úžasně" pochválila mě. "Máma je kotka" mumlal. "Kočka miláčku" dala jsem mu velkou pusu. Zvenku se ozvalo troubení. Už je tady auto, jdeme. Mamka vzala kočárek a potřebné věci a já Nicka. Věci jsme hodili do kufru a sedli jsme si do zadu. Jakmile se blížíme k místu, strašně mi začíná bušet srdce. "Klid zlato, to bude dobré" uklidňovala mě mamka. Pokusila jsem se pousmát. Pře autem stál Nick a jakmile mi řidič otevřel dveře a já vystoupila z auta zůstal na mě hledět. "Páni tobě to ale sluší" objal mě. "díky, ostatně tobě taky" pochválila jsem ho. "Kde je Joe?" "neboj je vevnitř" "No a teď co kdybys nám pomohl?" zeptám se sladce. "Ahoj Nicku" vezme si ho do náruče. "ahoj stlejdo" šišlá. "hele, co kdybyste se šli projít? já se mezitím zajdu podívat dovnitř" "Ok" usměje se Nick, posadí malého do kočárku a už si to štrádujou pryč. Mezitím jdeme s mamkou do kostela. Jakmile tam vejdu hned ho uvidím. Panebože, je tak krásný, jak je v tom obleku a usmívá se na všechny strany. Ach jo, proč ho musím pořád milovat? Jenže, jak se tak na něj dívu přiskočí k němu tmavovlasá dívka a dá mu pusu. To bude asi ta Demi. Mé srdce právě krvácí. "Mandy" přijde ke mě Denisse a obejme mě. "Teda, tobě to ale sluší" že by mi to fakt slušelo, když mi to všichni říkají? "Děkuju" "Kde je Dani?" "Je v přípravně, chceš jít za ní?" "Jasně" neváhám ani vteřinu. "A Kde je Nick?" "Který?" zasměju se. "No...oba" "Šli se někam projít, doufám, že nebudou jako prasata." zadržuju smích. "Ahoj Dani, no páni ty jsi krásná" krásné dlouhé bílé šaty obkreslují její štíhlou siluetu. "Děkuju, tobě to taky dneska sekne, jsi uplná kóča" "Díky, no já se pujdu podívat, kde jsou ti dva. Musím ještě Nickovi vysvětlit, že bude rozhazovat ty okvětní plátky růží" "Dobře, tak zatím" řekne mi Dani a otočí se zpátky k zrcadlu. Když vycházím ze dveří do někoho vrazím. Ta vůně. Dobře si ji pamatuju. Je to on. "Promiň" zašeptám. "to já se omlouvám" konečně se odvážím zvednout hlavu. "Mandy? Co tu děláš?" "Co myslíš?" ptám se ironicky. "Rád tě vidím" obejme mě. "No tak to jsi jediný" asi to bylo trošičku nahlas "Co? Já" "Lásko" přeruší ho Demi. "Ano?" otočí se na ni. "Už jsi našel toho Nicka?" "Ne ještě ne, nevím, kde zas je" "No já ho jdu zrovna taky hledat" usměju se na Demi. Nemám proč být na ni naštvaná za nic nemůže. "No tak já ho pujdu hledat a vy se běžte připravit." nechci aby viděl malého Nicka. "Dobře, tak uvidíme se na oslavě?" "jasně, tak zatím" Jdu hledat oba Nicky. Zachvilku je najdu. "Nicku, kde jste proboha byli? Už jsem měla strach." začnu mu nadávat. "Hele mami, co mi koupil stlejda Nick" ukáže mi většího plyšáka. "Nicku, už mu prosimtě nic nekupuj, za chvíli se v baráku ani nepohnem, kolik je tam hraček" naštvu se na oko. "Promiň, ale je to můj synovec a já si ho chci rozmazlovat" řekne pyšně. "Tak jo, ale už musíme jít, všichni už tě hledají" "Už jsi viděla Joa?" zeptá se po chvilce. "Jo" řeknu s klidem "i s Demi" podotknu. "A?" "JAké a?" "no já nevím, nežárlila jsi?" zastavím podívu se na něj. "Jak tě to mohlo jen napadnout?" odfrknu si. "Hele nezapírej" on mě má přečtenou. "Dobře, pořád ho ještě miluju stačí?" naštvu se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliška.M:) Eliška.M:) | Web | 7. srpna 2010 v 11:00 | Reagovat

krásné....a těším se až Joe uvidí malého Nicka...pff...bude zírat :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama