Válka nebo láska? 3.díl

6. srpna 2010 v 19:05 | Deniskka |  Válka nebo láska?
Tsss..si jako myslí, že když me pomůže s kuframa, tak že mě obměkčí? Se mýlí...Radši se s tím potáhnu sama, sice je to těžké jako kráva, ale mám svou důstojnost. Za chvilku už přijdeme k autu. No ještě, že ho mají tak blízko, jinak by mi odumřela ruka:D Sednu si do auta a vedle mě si sedne Joe a Nick. Sen každé holky sedět mezi nima, jenže pro mě noční můra. Cítím, že mě probodávají pohledem, ale na žádného z nich se nehodlám dívat. Denise se mě občas na něco zeptá, jako třeba: Jak se má mamka a tak a já na většinu jejích otázek odpovídám dobře, nebo jo. Asi tak za 20 minut už jsme u jejich domu.

No ty krásoo to je aspoň barák, co barák to je vila. Tentokrát Nick vystoupí dřív a ten kufr mi vezme. Joe se na mě pořád usmívá. Nevím proč.
Jakmile vejdeme do domu spadne mi brada. Ten luxusní nábytek co tu mají bych si s mámou nikdy nemohla dovolit. "Máte to tu krásné" chválím Denise. "Děkuju" usměje se. V tom k nám přiletí menší kluk. Může mět tak 10.(kolik má Frank nevim:)) "Mel, tohle je Frankie, můj nejmladší syn" představí mi ho. "Fraku tohle je Mel" "Těší mě" podám mu ruku a usměju se na něj. "Takže to si ty, koho kluci tolik nechtěli aby tu bydlel." řekne a podá mi ruku. Já jenom vytřeštím oči. "Ale prosímtě, co to povídáš? Vždyť jsme tu Mel chtěli" zamlouvá Denise. "Nicku, zaveď ji do pokoje" řekne mu. "Pojď za mnou" a já jdu poslušně za ním. "Tak tady je tvůj pokoj" řekne a položí mi tam kufry. "Dík" ušklíbnu se. "Není zač" usměje se a odejde. Proč mi to jen musí dělat? Ten pokoj je úžasný. Velká postel s nebesy, vlastní koupelna a velká skříň na věci, já sice toho tolik nemám, ale co není může být:) takže oni mě tu nechtěli? Tak proč mě sem Denise přijala. Nechápu to. Z mého přemýšlení mě vyruší klepání na dveře. "Můžu?" zeptá se Kevin. "Jasně" usměju se na něj. "Potřebuješ něco?" "No víš já.....já jsem se ti chtěl omluvit, zato jak jsme se k tobě chovali" podíve se na mě a čeká co mu řeknu. "To je v pohodě" usměju. "Fakt? Tak můžeme být přátelé?" ptá se. "Jasně" "A můžu tě obejmout?" co? on mě chce obejmout? "Dobře" zasměju se. Jak se objímáme někdo vejde do pokoje. "Ehmmm, doufám, že neruším?" je to Nick. "Ne vůbec ne" odpovím mu. "No jen jsem přišel říct, že je oběd." "Dobře díky, už jdeme" ušklíbnu se. "Teď si o nás bude myslet, že jsme milenci" směje se Kev. "No jen, ať si to myslí" Společně jdeme na oběd. Jak si sedneme, tak si všimnu, že se Nick dívá na Keva, jako by ho chtěl zabít. O co mu jde? Na oběd jsou steaky s hranolkama. Jakmile dojíme, nabídnu se, že umyju nádobí. "Ale to nemusíš" řekne Denise. "Ale já to udělám ráda neboj" usměju se na ni. "Dobře tak Nicku, pomoz jí" Nicku? To mě chce zabít nebo co? "nemusíš mi pomáhat" řeknu mu hned narovinu. "Já stejně chci" usměje se na mě. Sakra, ten ví jak na mě.  Já umívám a on utírá. "tak jak ses za tu dobu měla?" zahájí konverzaci. "Jak myslíš?" odpovím ironicky. "No to já nevím" pokrčí rameny. "Hele Nicku, nedělej, že o ničem nevíš. Určitě si nezapomněl na to co se mezi námi stalo. Jen nechápu proč jsi to udělal" řeknu v klidu. "No já......."začne koktat. "Hele Mel, nechceš, abych ti ukázal město?" vtrhne do kuchyně Kev. "jo jasně, ráda" opláchnu poslední talířek a jdu se převléct. Ukáže mi obchoďáky, moji univerzitu a nějaké památky. "Nezajdem na zmzku" zeptá se, když uvidí zmrzlinový stánek. "jasně." "Já si dám čokoládovou a vanilkovou a ty?" říká Kev prodavači. "Já si dám jahodovou a vanilkovou" Prodavač nám podá zmrzky a Kev zaplatí. "Díky" řeknu a posadíme se na lavičku. "Víš Keve, můžu mít otázečku?" "No podle toho co to bude" "Zajímalo by mě, proč jste se ke mně chovali tak hnusně" vybalím to na něj. "Joe to po mě chtěl, dával mi 5 babek, ze to že to budu říkat s ním" řekne mi pravdu. "Cože?" nevěřím svým uším. "No, tak to je. Já jsem tě měl docela rád, ale pochop byl jsem malý a 5 babek udělalo se mnou hodně" "Ale vždyť si byl starší" divím se. "Nj to byl, ale zato jsem byl blbější :D, ale teď už snad nejsem." směje se. "Já myslím, že nejsi xD" potvrdím mu to. Mezitím mu začne vyzvánět mobil. "Promiň" omluví se. "Ahoj lásko" řekne a mě je jasné, že je to jeho přítelkyně. Ty jo Kevča má holku, ale je to dobře. "Nepujdeme už?" zeptám se, protože jsem strašně unavená. "Jasně" Cestou mi vypráví vtipy a já se celou dobu řežu smíchy. U dveří mi řekne poslední a ten nejlepší a já chytnu výchlam. Ale ve dveřích už stojí nasupený Nick. "bavili jste se?" řekne ironicky.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliška.M:) Eliška.M:) | Web | 7. srpna 2010 v 11:55 | Reagovat

wow :D :D tak to je dobrý..jdu na další

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama