It was only just a dream? 3. díl

16. července 2012 v 19:19 | Deniie* |  It was only just a dream?

Tak tu máte další díl o opět děkuju holkám za komenty :) užijte si ho ;)



"Tak co potřebuješ?" zeptám se Abby, když dojdu do pokoje. "Které si mám vzít?" ukáže na mě 2 plavky. "Dolceho nebo Gucciho?" přehazuje si plavky sem a tam. A to mě musela volat kvůli tomuhle? "Vem si ty modré, krásně se k tobě hodí." Ukážu na modré bikiny. "Fajn, dík" ušklíbne se. "Potřebuješ ještě něco?" zeptám se jí pro jistotu. "Ne" hodí plavky na postel a odejde do koupelny. "Nemáš zač" pomyslím si v duchu. "Zlatíčko, Joe prý leží u bazénu, měla bys tam jít" zakřičí Lauren na Abby a vyjde z pokoje. "Co ty tu děláš?" pozvedne obočí. "Odcházím" pousměju se a odejdu. Vážně nechápu tu jejich honbu za prachama. Sjedu zpátky do mého pokoje a přemýšlím, co budu dělat. "K bazénu nepujdu, tam je Abby, takže jediné, co mi zbývá je jít se koupat do moře." Přemýšlím nahlas. Obleču si plavky, do tašky sbalím potřebné věci a vyrážím. Na pláži je docela dost lidí. Já si však najdu klidné místečko, kde nikdo není. Písek je strašně jemný a voda průzračná tak, že pořád vidíte pod sebe. Trochu se vyčvachtám v moři a pak si lehnu na ručník, který jsem si rozdělala. Skoro už usínám, když v tom mě někdo vyruší. "Ahoj" krásně se na mě usměje. "Ahoj" usměju se také. "Teď už máš čas?" zasměje se. "No, teoreticky" pousměju se. Chvíli tam tak sedíme a povídáme si. Připadá mi, jako bych ho znala celý život. "Crrr" začne zvonit telefon. "Sakra, to snad není možné" dám si hlavu do dlaní. "Co je?" zeptá se nechápavě. Jen mávnu rukou a snažím se najít ten telefon. "Tak to neber" pochopí. "Bohužel musím" ušklíbnu se. "Ano?" zeptám se do sluchátka. "Přijď sem a okamžitě" zařve na mě Lauren a položí to. "Bohužel už musím zase jít" pokrčím rameny. "To je velká škoda" řekne smutně. "Moc ráda bych tu s tebou byla, ale vážně nemůžu." Řeknu mu, když si sbírám svoje věci. "Uvidím tě ještě?" zeptá se s nadějí. "Tak bydlíme ve stejném hotelu, takže určitě" usměju se. "Já už teda půjdu" pousměju se. "Doprovodím tě" vyskočí na nohy. "Ne, to je dobrý, klidně tu ještě buď" usměju se a běžím zpátky do hotelu. Ještěže je přímo u moře. Hodím věci do pokoje a hned běžím k Lauren.
"Co se stalo?" ptám se zadýchaně. "Co se stalo?" zeptá se rozzuřeně. "Stalo se to, že mi chybí jeden kufr" úplně běsní. "Ale, já za to nemůžu" bráním se. "Jistěže za to můžeš, měla jsi to zkontrolovat na letišti" rozhodí rukama. "Moc mě to mrzí" sklopím hlavu. "Bože, ty jsi tak neschopná, máš se starat o pár lehkých věcí a všechno zkazíš. Já vážně nevím, proč tě pořád zaměstnávám. Jsi uplná nula." Řve na mě, až mi to vhání slzy do očí. "Táhni mi z očí a běž zařídit, aby mi ten kufr našli" ukáže mi na dveře. "Ano, madam" odejdu. Běžím rovnou do pokoje, kde padnu na postel a rozpláču se. Nemám ráda, když mi někdo nadává. A ještě když za to nemůžu. Trochu se seberu a jdu na recepci se zeptat, jestli o něm něco neví. "Dobrý den, prosím Vás, nenašel se tady jeden kufr?" zeptám se recepční. "Ne, bohužel, nic o tom nevím" zakroutím hlavou. "To je blbé, a dala byste mi telefon na letiště?" "Jistě, moment" řekne a podívá se do počítače. "Tady je" podá mi ho na papírku. "Díky" usměju se a jdu tam zavolat. "Dobrý den, tady asistentka senátorky McDelové, dnes jsme s vámi letěli a zřejmě se nám ztratil kufr." Řeknu operátorce. "Moment, hned se na to podívu" řekne mi a já čekám. V hale uvidím procházet Joa, tak na něj mávnu. Mávnutí mi opětuje a jde přímo ke mně. Jen mu prstem naznačím, že telefonuju. Jen pokrčí rameny a nastoupí do výtahu. "Ano, mám to, váš kufr se někde zatoulal, ale už ho posílají zpátky, bude tu do hodiny." Řekne mi. "Dobře díky, mohli byste ho poslat do hotelu Paradise?" zeptám se jí. "Ale to mi neděláme" oznámí mi. "Já vím, ale už jsem vám říkala, že volám jménem senátorky McDelové a určitě nechcete, aby v celé Americe vykládala o téhle nepříjemné události" zkusím. "Dobře, večer bude kufr v hotelu" ustoupí. "Děkuji, nashledanou" položím to. Super, aspoň jedna věc v cajku. Zajedu to říct Lauren. "Chci vám jen říct, že kufr tu bude večer" řeknu jí a odejdu. Už je večer. Sednu si na sedačku a pustím televizi, jenže tam nic není, tak ji zase vypnu. Chvíli tak přemýšlím, až mě něco napadne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zuza11 Zuza11 | E-mail | Web | 16. července 2012 v 21:00 | Reagovat

Super diel neviem sa dočkať pokračka :D

2 misabel misabel | 17. července 2012 v 11:52 | Reagovat

Chudinka,nechat se tak buzerovat :-P  :-P  :-P

3 Kristin Kristin | Web | 17. července 2012 v 18:25 | Reagovat

Ahoj :) práve som si založila nový blog s Fan Fictions o Jonas Brothers :) zverejnila som prvý diel ffky Deep in love :) bola by som veľmi rada keby ste si prečítali a nechali komentár čo si o nej myslíte :) ďakujem veľmi pekne :)

4 kristina kristina | 18. července 2012 v 8:20 | Reagovat

Jaaaj ako má ta lauren s dcérou seru, take facky by si zaslúžili ze až! Ale má konečne aspoň jedno pozitívum - nášho joea :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama