Was it only just a dream? 4. díl

11. srpna 2012 v 17:20 | Deniie* |  It was only just a dream?
Tak tu máte další díl, doufám že se bude líbit:)




Vezmu si svou milovanou kytaru a sednu si na pláž, kde není ani živáčka a začnu si brnkat písničky co občas, když mám čas, napíšu. Je nádherná noc, měsíc krásně svítí a v moři se třpytí jako miliony diamantů. Začnu hrát svoji nejoblíbenější Possibilities. Jak dohraju uslyším potlesk. Nervózně se ohlédnu. Je to Joe. "Páni, jsi vážně dobrá" posadí se vedle mě. "Díky" usměju se. "A co tu vůbec děláš?" zeptá se. "Pracuju" sklopím hlavu. "Na dovolené?" nechápe. "Já tu nejsem na dovolené, ale v práci. Pracuju pro senátorku McDelovou" sklopím hlavu. "Páni, a to tě tahá sebou na dovolenou?" zvedne obočí. "No, jsem jejich asistentka" naznačím prsty uvozovky. "A proč od nich neodejdeš, když tě to nebaví?" nechápe. "Nemůžu" povzdechnu si. "Proč?" "Protože mi to nedovolí, vyhrožuje mi, že když od ní odejdu, tak už tady ve Státech neseženu práci a navíc mě vyhostí" do očí se mi navalí slzy. "Nechápu, proč to dělá" vyvalí na mě oči. "Já vím, protože vím o jejich rodině tolik věcí" řeknu mu a zatlačím slzy. "Tak se vrať domů" navrhne. "Nemám kam se vrátit." Pokrčím rameny. "nemáš rodinu?" ptá se udiveně. "Ne, už ne" zakroutím hlavou. "Chceš o tom mluvit?"pohladí mě po rameně. Jen přikývnu, nikdy jsem o tom s nikým nemluvila. "Otec zemřel, když mi bylo 8. Matka se potom o mě přestala starat. Chlastala a vodila si domů chlapy a na mě kašlala. Já jsem ji nikdy nezajímala. Tak jsem od 15 dělala všude možně po brigádách, abych si ušetřila na cestu sem. Domů jsem si ani nemohla vzít kamarádky." Rozpláču se, protože tuhle část svého života bych nejradši zapomněla. "Pššt, to bude dobrý uvidíš" hladí mě Joe po vlasech. "Jak jsem dodělala školu, našla jsem na internetu inzerát od Lauren, že hledají pomocnou sílu. Tak jsem jí napsala a za pár dní už jsem jela. Když jsem to řekla matce, jen mávla rukou a řekla mi: Bež si kam chceš, mě je to jedno" Od té doby jsem ji neviděla, ani jsem ji neslyšela. U McDelů jsem nejdřív byla spokojená, jenže asi po půl roce mě to už přestalo bavit, pořád mi jen nadávala, tak jsem si našla práci jako sekretářka. Když jsem jí řekla, že chci odejít, tak mi začala vyhrožovat a já musela zůstat" setřu si z očí slzy. "Páni, obdivuju tě, že se ještě držíš na nohou" řekne obdivně. "Nic jiného mě ani nezbývá" pousměju se. Pomalu se ke mně začne přibližovat. Je mezi námi úplné jiskření. Konečně se naše rty setkají. Je strašně jemný, jako by se bál, že mi něco udělá. Pomalu se naše rty odpojí a on se mi dlouze zadívá do očí. "Víš, nikdy jsem nepotkal nikoho, jako jsi ty" usměje se. Úsměv mu opětuju. "Můžu se tě na něco zeptat?" "Jasně" usměju se. "Já vím, že se skoro neznáme, ale nechtěla bys se mnou chodit?" i v té tmě vidím, že je rudý až za ušima. "To bych moc ráda" široce se na něj usměju a políbím ho. Lepší chvíli už bych si snad ani přát nemohla. Ležím Joeovi v náručí, ten mě hladí po vlasech a společně sledujeme klidné moře. Najednou mi začne vyprávět o tom, že má se svými bratry kapelu. Počkat. "Ty se jmenuješ Jonas?" skrčím obočí. "Jo" usměje se. "sakra" pomyslím si. Oni sem přiletí sbalit Joa Jonase a přitom ho sbalím já. Osud si teda se mnou pěkně hraje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zuza11 Zuza11 | E-mail | Web | 11. srpna 2012 v 20:44 | Reagovat

Super diel no som zvedava čo spravia ked zistia že zbalila ona Joe a nie Laurenina dcera :D

2 kristina kristina | 11. srpna 2012 v 21:58 | Reagovat

hahaa!! a ma ho! alebo on ju :-D proste su spolu a to je super, len senatorka bude vyvadzat...do kelu...

3 TheLadyChristyn TheLadyChristyn | Web | 12. srpna 2012 v 14:17 | Reagovat

chuděrka... ale moc pěkná ffka těším se na další dílek doufám že bude brzy!

4 Kristin Kristin | Web | 17. srpna 2012 v 21:29 | Reagovat

som zvedavá teda aj ja úplne :D rýchlo ďalej !!! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama